Odchylky a choroby

Zdravé plemeno

Jack Russell teriéři bývají zdraví psi, u jejichž plemene nejsou známé skoro žádné dědičné vady. Přesto se však může kdykoliv přihodit, že vaše štěně nebo váš pes nějakou nemoc chytí. Nasvědčují tomu různé symptomy, jako například úporné zvracení, horečka, nepravidelné vyprazdňování, nechutenství, časté pití, malátnost a změny v zaběhaném způsobu močení. Pokud máte za to, že vás pes není v pořádku, poraďte se vždy se zvěrolékařem. Je rozumné změřit předtím psovi teplotu, vždy v konečníku, nejlépe digitálním teploměrem. Běžná teplota u psa bývá mezi 37,5 a 38,5°Celsia.

Standartní očkování

Proti řadě životu nebezpečných psích chorob byly vyvinuty očkovací látky. Jsou to psinka neboli Carréova choroba, hepatitida, Weilova choroba neboli leptospiróza, bordetella neboli psincový kašel, coronaviróza choroba Aujeszkého, parvoviróza a vzteklina neboli rabies. Kromě bordetelly, corony a choroby Aujeszkého, proti nimž se očkuje na požádání, se štěňata proti ostatním chorobám očkují běžně. Očkování proti vzteklině je v České republice povinné. Doposud stále není možné dát štěňátkům všechna očkování najednou. Očkování se rozdělují do dvou až tří očkovacích dávek, přičemž poslední se aplikuje obvykle kolem 12 týdne věku štěněte. Do té doby tedy štěně není ještě chráněno. Raději svého pejska nevenčete na místech s možným výskytem nákazy, např. na hojně navštěvovaných místech obvyklých pro venčení psů. Běžně se pes každý rok přeočkovává, aby se předešlo nákaze. Každý seriózní chovatel vám předá očkovací průkaz s údaji, kdy a proti čemu již bylo vaše štěně očkováno a kdy se má očkování zopakovat. Dodržujte očkovací schéma přesně, pak bude téměř vyloučeno, aby se váš pes onemocněl některou z uvedených chorob.

Psincový kašel, vzteklina a choroba Aujeszkého

  Chodíváte-li často na místa, kde bývá hodně psů, např. na soutěže a na výstavy, potom je očkování nebo nosní kapky proti psincovému kašli víc než vhodné. Psincový kašel je velmi nakažlivé onemocnění, vyznačující se dlouhotrvajícím silným kašlem. Psincový kašel bývá těžkým onemocněním především pro štěňata a staré psy, protože ho často doprovází zápal plic nebo jiná infekce. Většina pensionů pro psy vedle běžného očkování zavedla proti psincovému kašli povinné očkování nebo nosní kapky. Dosud však není k dispozici žádné očkování, které by vašeho psa ochránilo proti všem formám psincového kašle. Možnost, že očkovaný pes tuto chorobu dostane, existuje tedy stále, i když je mnohem nižší. Berete-li s sebou Jack Russell teriéra do zahraničí, je přeočkování proti vzteklině povinné. Musí se provést nejméně měsíc před odjezdem a nesmí být starší než 12 měsíců, u některých vakcín ne starší než 6 měsíců. Od zvěrolékaře dostanete formulář, který musíte v zahraničí na požádání předložit. Chorobu Aujeszkého s létáním průběhem může váš pes dostat, přijde-li do kontaktu s prasečími výkaly a se syrovým vepřovým masem. Patří-li váš pes do této rizikové skupiny, není očkování vůbec zbytečným přepychem. Ani toto očkování ale nezaručuje stoprocentní ochranu.

Luxace pately

U Jack Russell teriérů občas dochází k vykloubení kolenního kloubu, známého jako luxace pately (LP). LP se vyskytuje v různých formách a různém stupni. Lehký stupeň obvykle vůbec problémy nepůsobí, zatímco pes, jehož kolenní čéšky se při běhu a skocích snadno posunou a zpátky se vracejí jen obtížně, nebo vůbec ne, je tím pochopitelně velmi handicapován. Onemocnění se většinou věkem zhoršuje a časté posouvání kostí je pro psa bolestivější. Pes mívá často potíže s otoky (opuchlými koleny). U těžkých forem LP lze provést operaci, přinášející v mnoha případech zlepšení. Protože tu hraje jistou roli dědičnost, nechávají odpovědní chovatelé Jack Russell teriérů svá plemenná zvířata na LP testovat. Zkušený veterinář dokáže stanovit diagnózu manuelním vyšetřením.

Přeplnění análních žláz

Přeplnění análních žláz, běžně známější jako ,, ucpané anální žlázy " je častým problémem. Anální žlázy leží po obou stranách konečníku asi centimetr hluboko. Psi mající potíže s ucpanými análními žlázami často trpí hrozným svěděním a snaží se ho zmírnit kousáním se do postiženého místa, nebo šoupáním zadku po zemi. Anální žlázy může vyprázdnit zvěrolékař, provádějí je však i v mnoha salonech pro psy. Je to odpovědná práce, špatné vyprázdnění análních žláz obtíže jen zhorší. Někteří psi jsou k přeplňování análních žláz, náchylnější. Při chronických obtížích bývá východiskem operativní odstranění análních žláz.

Zánět dělohy

Zánět dělohy je častým, na plemeni nezávislým onemocněním, kterým trpívají feny od čtyř let věku. Pokud se zánět dělohy včas neléčí, může končit i smrtí. Zánět dělohy se vyskytuje ve dvou formách: vnitřní a zevní. Zevní formu lze včas poznat podle hnisavého výtoku z pochvy. U vnitřní formy se hnis hromadí v děloze a nevytéká ven. Právě tato forma je velmi nebezpečná. Příznaky onemocnění jsou u obou forem shodné, fenka má horečku, je malátnější než obvykle a pije více než jindy. Někdy může být východiskem léčba antibiotiky, ale protože se zánět často vrací, je rozumnější nechat dělohu vyjmout.

Kinetóza

Mnozí psi, kteří mají potíže s kinetózou, si často spojují jízdu autem s něčím negativním, například s návštěvou zvěrolékaře, salonu pro psy nebo se psím pensionem. Vystresuje je to natolik, že se jim udělá špatně a zvrací. Často pomůže brát takové psy na kratší vyjížďky autem a na konci jízdy pro ně mít v záloze něco příjemného, třeba krátkou vyjížďku do parku, na pláž nebo do lesa. Prevence je samozřejmě vždy lepší než léčba. Berte proto štěňátko pravidelně na krátké jízdy, na jejichž konci na ně vždy něco příjemného čeká. Pro některé psy ale kinetóza zůstane problémem a na řadu musí přijít léky, i když existují i psi, kteří z problémů s kinetózou kolem 12 měsíce věku vyrostou.

Otrava

Není sice žádoucí, aby váš pes dostal otravu, ale pokud už se tak staně, měli byste příznaky znát. Příznaky bývají různé podle toho, co váš pes sežral. Pes většinou zvrací, silně sliní, třese se po celém těle, má těžký průjem, popřípadě silné žaludeční křeče, bývá apatický, a dokonce může upadnout do komatu. Občas se na kůži objeví zarudlá místa. Při podezření na otravu je vhodné co nejrychleji vyhledat zvěrolékaře. Když víte, co pes sežral, vezměte pokud možno obal se zbytkem obsahu s sebou k zvěrolékaři. Léčba se totiž volí podle druhu jedu a chybné léčení může mít opačné účinky. Při otravě často myslíme na zlý úmysl, a i když to tak bohužel často bývá, může se váš pes otrávit i jiným způsobem. Velmi jedovaté jsou kobylince právě odčerveného koně a některé druhy rostlin.

Potravinové alergie

Zdá se, že s potravinovou alergii má potíže stále více psů. Často bývá problém přijít na to, na jakou látku má pes alergickou reakci. Často se jedná o určitý druh bílkoviny, ale původcem zla může být i konzervační prostředek, barvivo nebo jiná součást krmiva. Alergie mívá různé příznaky, například červené bulky na břiše, v tříslech a v podpaží, nebo změnu stolice - jednou je normální a jindy zase řídká. Psa, trpícího potravinovou alergií, svědí celé tělo a hodně se drbe. Máte-li podezření na potravinovou alergii, pak byste měli zjistit, která látka alergii vyvolává. Můžete např. psovi podávat jiné krmivo bez chemických konzervačních prostředků a barviv nebo pouze krmivo, obsahující jako zdroj živočišných bílkovin skopové maso, např. rýžovou dietu se skopovým. Skopové maso totiž skoro nikdy nevyvolává alergickou reakci. Pro alergické psy byly vyvinuty různé druhy krmiv. Většina z nich dělají dobře. Pes, trpící potravinovou alergií, ale nesmí dostat k jídlu nic jiného než vhodně sestavené krmení, protože už jen malé množství látky, na kterou je alergický, může způsobit silnou reakci.

Atopie

Další pravidelně se vyskytující alergií je atopie. Při atopii má pes alergickou reakci na vdechované látky. Mohou to být látky od pylů po roztoče, vyskytující se v domácím prachu, a kožní šupiny. Veterinář může testem na alergii zjistit látky způsobující u vašeho psa alergickou reakci, ale předejít vdechnutí takové látky je těžké. Určitě je tomu tak v případě alergie na kožní šupiny lidí i zvířat, i když časté luxování, vhodná dieta a pravidelné mytí speciálním šamponem mohou mnohdy přinést úlevu. Pes, sužovaný atopií, často trpí svěděním, především na hlavě a uších, na tlapkách, v podpaží a v tříslech a onemocnění se obvykle projevuje v rozmezí od šestého měsíce do tří let věku.

Další příčiny svědění

Jestliže vašeho psa něco svědí, nemusí hned jít zrovna o alergii. Možná má váš pes například jen roztoče. Roztoči nejsou pouhým okem vidět, veterinář ale může zjistit přítomnost těchto parazitů speciální lampou. Svědění mohou psu způsobovat i blechy. Na psu samotném ale blechy nemusíte vždy objevit, protože rychle vyhledávají úkryt, v srsti psa lze však najít jejich trus v podobě malých hnědých zrnek. Někteří psi ostatně silně reagují na roztoče a na bleší kousnutí, v takovém případě se dá mluvit o alergii na tyto cizopasníky. U některých psů se objevují příznaky, které by na první pohled mohly svědčit o alergii, ale které se alergické nezdají. U těchto psů vzniklo drbání z nedostatku pozornosti: když se pes drbe, získá si pánovu pozornost a dělá to pak častěji, aby si získal více pozornosti.

 Zdroj: